Ještě se neloučí. Kteří medailisté mohou hrát na příštím MS U20?

Nevídaný obrat v závěrečném utkání s Finskem a zisk bronzové medaile pro většinu naší dvacítky znamená loučení s juniorskou reprezentací. Řada hráčů ovšem může startovat i na příštím šampionátu – či dokonce šampionátech. Kteří to jsou, jak si na MS U20 2024 v Göteborgu vedli?

Foto: Profimedia

Do dvacetin daleko. Kteří čeští junioři nás mohou reprezentovat i na MS U20 v hokeji 2025?

Čtyři góly během 50 sekund v medailovém utkání? I to patří k odkazu silného českého ročníku 2004, který tvořil páteř bronzové české reprezentace na MS juniorů v hokeji 2024.

Většina hráčů poslechem hymny ukončila své působení v juniorském národním týmu. S plackou na krku ovšem ve špalíru stálo i několik hokejistů z ročníků 2005 a dokonce 2006, kteří se na šampionát dvacítek mohou vrátit i v příštím roce. Kteří to jsou, jak si na šampionátu vedli – a kam budou směřovat jejich další kroky po návratu z Göteborgu?

Bronzoví medailisté se vracejí i do extraligy, sledujte všechny zápasy ZDE

Česká juniorská reprezentace z Göteborgu veze bronz, tihle hokejisté mohou startovat i na MS U20 2025 v Ottawě

Rok 2004 mají v rodném listě hráči jako brankář Jakub Vondraš, obránci Marek Alscher, Aleš Čech a Tomáš Hamara či útočníci Dominik Rymon, Matyáš Šapovaliv,  autor hat tricku z utkání o bronz nebo Jiří Kulich, kapitán a vítěz kanadského bodování celého turnaje.

To je ale jen špička ledovce, včetně zraněného Robina Sapouška do turnaje naskočilo 17 hráčů z loučícího se ročníku. Chcete dobrou zprávu? Tady je – plná třetina bronzového týmu se na MS U20 může vrátit, už nyní si v podstatě můžeme představit jádro české reprezentace pro příští juniorský šampionát.

Ba co více, hrstka bronzových medailistů se může vypravit hned na dvě příští MS v hokeji juniorů, která v letech 2025 a 2026 uspořádají kanadská Ottawa a americké Minneapolis a St. Paul. To jsou hokejisté, kteří přišli na svět v roce 2006.

Jak si ukážeme, vedení české reprezentace bylo při nominaci na právě skončený šampionát prozíravé – z mladých nadějí lze už teď složit velmi silnou zahajovací pětku.

V juniorském národním týmu mohou i nadále hrát:

• Brankář: Michael Hrabal (2005)
• Obránci: Tomáš Galvas (2006), Adam Jiříček (2006), Matteo Kočí (2005)
• Útočníci: Matěj Maštalířský (2005), Eduard Šalé (2005), Jakub Štancl (2005), Adam Židlický (2005)

Michael Hrabal, brankář (UMass, NCAA)

Přiznejme si, že na Hrabalovu hlavu se během turnaje snesla nemalá vlna kritiky. Hned v úvodu musel skousnout šestigólovou nadílku od Slováků, vyčítány mu byly dva laciné góly v semifinále, v utkání o bronz po osmi minutách střídal. Hned 21 inkasovaných branek v sedmi zápasech Česka? Jen Nor Markus Stensrud na MS juniorů 2024 lovil kotouč ze sítě častěji.

Pozor však, Hrabal je nejmladším z české brankářské trojice a za rok může své statistiky (3,40 GAA, 87,83% úspěšnost) zásadně vylepšit. Část kritiky by navíc měla mířit k neobvyklé strategii trenérského štábu, který vytáhlého českého rodáka nechal startovat ve všech utkáních.

I přes časté góly se navíc Hrabal pod zisk bronzové medaile podepsal velmi tučně – nebýt jeho sebejistého výkonu ve čtvrtfinále s Kanadou, lvíčata by závěr play off sledovala jen z televize. Po šampionátu se 38. hráč loňského draftu vrací do Massachusetts, kde dělá jedničku UMass Minutemen v univerzitní NCAA.

Tomáš Galvas, obránce (Liberec)

Pokud někdo z našich mladíků vydatně posílil svou pozici pro nadcházející draft, je to právě Galvas.

Benjamínek Augustova výběru byl na soupisku dopsán až po Jiříčkově zranění, v šesti odehraných zápasech ve třetím páru na ledě trávil poctivých 16 minut, hodnocení +2 je nejlepší mezi českými beky.

Pro obránce slabší fyzické parametry (177 cm, 67 kg) pokračovatel známého hokejového rodu kompenzuje zdravým sebevědomím, při zakládání akcí s pukem na holi působil nesmírně jistě. Skvělá zpráva pro Liberec, v jehož sestavě se Galvas v této sezoně napevno zabydlel – a skvělá zpráva i pro nás, protože stále teprve 17letý mladík bude českým trenérům k dispozici ještě na příštích dvou dvacítkách.

Adam Jiříček, obránce (Plzeň)

Z opačného soudku. Jestli se něčí draftové vyhlídky po právě skončeném turnaji propadly, je to bohužel právě Jiříček. Nejde o chyby v předvedené hře – jde o její množství. Mladý bek musí na operaci se zraněným kolenem a sezona 2023/2024 pro něj bohužel skončila.

Jaká to škoda. Jiříček v aktuálním ročníku přerostl juniorskou kategorii a mezi dospělými pravidelně nastupoval za extraligovou Plzeň. V úvodu šampionátu jej trenéři zařadili do druhé dvojice vedle Tomáše Cibulky, před nešťastným přisednutím si nohy v derby se Slováky však stihl odehrát jen necelých 10 minut. Jeho odstoupení otevřelo dveře Galvasovi.

V prvních prognózách pro draft se s Jiříčkem počítalo pro první kolo, ba dokonce možná i pro elitní desítku. Uvidíme, jak předčasný konec sezony jeho postavení v dražbě talentů ovlivní. Stále ještě může napodobit o tři roky staršího bratra Davida, šestku draftu 2022 a nyní již stálého člena obrany Columbusu. A stále ještě může do rodinné sbírky medailí přidat ještě klidně dva kousky – hráč ročníku 2006 se může vydat ještě na dva juniorské šampionáty.

Matteo Kočí, obránce (Kamloops, WHL)

Že jste jeho jméno během sledování bronzového tažení ani nezaznamenali? Není divu, Kočí turnaj absolvoval v roli sedmého beka a na led se fakticky dostal jen v základní skupině, v zápasech proti Slovensku (24 střídání, 17:27) a Švýcarsku (17 střídání, 11:53).

Během nemnoha střídání byl karlovarský odchovanec také u jednoho gólu – a to na správné straně, když Robin Sapoušek v půlce silvestrovského duelu se zemí helvétského kříže zvyšoval na 2:0. Dá se počítat, že při příštím turnaji Kočí v Augustově výběru sehraje mnohem větší roli.

Loňským draftem 184 cm vysoký bek prošel bez povšimnutí, svou kariéru letos rozvíjí v dresu Kamloops Blazers v kanadské juniorské WHL. Jako nováček se zde etabloval nadmíru solidně, aktuálně je čtvrtým nejproduktivnějším obráncem svého týmu a byť -10 v tabulce pravdy na první pohled vypadá hrozivě, mezi pravidelně nastupujícími zadáky Blazers jde o třetí nejlepší výkon.

Matěj Maštalířský, útočník (Litvínov)

Zprvu měl Maštalířský více času na poznávání krás Göteborgu, nefiguroval na turnajové soupisce a všechny čtyři zápasy základní skupiny sledoval jen z tribuny. Povolávací rozkaz dostal až v tu nejkritičtější chvíli – před čtvrtfinále s Kanadou, o které kvůli zranění přišel Sapoušek.

Vyřazovací část pak Maštalířský odehrál ve čtvrté formaci, času na ledě trávil poskrovnu. Za celkových 29 minut a 23 sekund se dostal ke dvěma střelám, po jedné proti Kanadě i Švédsku. Do tabulky pravdy zapsal tři záporné body, leč takový je úděl hráčů ze spodku sestavy.

Příští rok by se v ní Maštalířský mohl objevit mnohem výše. Sezonu sice zahájil v juniorské extralize, avšak parádní produktivita jej katapultovala do litvínovského áčka. Svůj první extraligový gól 185 cm vysoký křídelník vstřelil koncem říjnu Kometě, před začátkem kempu se stihl prosadit i proti silným Pardubicím. Dá se očekávat, že po boku matadorů Koblasy či bratrů Kašových bude startovat i nadále – teď u s cennou bronzovou medailí ve sbírce.

Všechny zápasy extraligy sledujte živě ZDE, s bonusem za registraci

Eduard Šalé, útočník (Barrie Colts, OHL)

Je až k nevíře, že Šalému je stále teprve 18 let – jeho jméno a hokejový um jako by tu s námi byly odjakživa. Brněnský odchovanec se vrací ze svého druhého šampionátu, vzhledem k jeho věku je kariérní bilance z dvacítek skutečně výstavní.

Jestliže vloni talentované pravé křídlo v sedmi duelech posbíralo 6 bodů (1+5), letos při stejné zápasové porci zapsalo ještě o bod víc (3+4). Celkem jsme tedy na:

• 14 zápasech,
• 4 gólech,
• 9 přihrávkách,
• 13 bodech a
• 2 medailích.

Budoucí vzestup do vrchních pater historického bodování samostatné české dvacítky vypadá nevyhnutelně – pokud tedy Šalé za rok nebude stálým členem kádru Seattlu, který ho v červnu draftoval z celkové 20. příčky.

Prozatím si 186 cm vysoké křídlo na zámořský hokej zvyká v dresu Barrie Colts v juniorské OHL. Po pomalejším rozjezdu se Šalé v prestižní soutěži solidně rozkoukal, i přes skoro desítku zameškaných zápasů je v týmové produktivitě šestý. Tak zase za rok? Pokud by klapla nominace a český tým vystoupal na vrchol, brněnský šikula se může stát prvním naším juniorem s kompletní sbírkou medailí.

Jakub Štancl, útočník (Växjö, Švédsko)

Mezi největší hvězdy před začátkem turnaje se nevešel, stejně tak chybí i v all stars výběru po závěrečné siréně. Přesto by se při hledání nejužitečnějších hráčů MS U20 2024 mělo Štanclovo jméno skloňovat ve velkém, bez jeho příspěvku bychom o medaile nehráli.

A to doslovně, vždyť právě dva góly ze čtvrtfinále s Kanadou nás do závěrečných kol nasměrovaly.

Štancl se v kritických momentech čtvrtfinále prosadil střelami z levého kruhu. Vítězná trefa 11 sekund před koncem se sice odrazila od bránícího soupeře, avšak nenechte se mýlit. Ne každý by v podobné situaci vystřelil, rozdílový gól jde jednoznačně za prospektem St. Louis. To draftovalo pražského rodáka ve 4. kole, z celkové 106. příčky.

Štancl zářil i během závěrečného duelu s Finskem (1+1), celkem turnaj zakončil s šesti body (4+2). Na člena třetí formace jsou to skvostná čísla, celá řada s Ondřejem Becherem na centru a Dominikem Rymonem na druhém křídle ale hrála skvěle.

Jen její nejmladší člen ovšem bude moci svůj um předvést i na příštím šampionátu – pakliže mu tedy vydařené vystoupení neotevře dveře do velkého zámořského hokeje. Mezi dospělé urostlý forvard nakukuje ve Švédsku, k osmi loňským zápasům za mistrovské Växjö letos přidal dalších šest klání, dvakrát si dokonce zahrál i v Lize mistrů – s třemi asistencemi na kontě.

Adam Židlický, útočník (Mississauga, OHL)

Pokud zrovna nejste ofenzivní rekordy trhající Američané, ne všichni vaši útočníci se mohou zapsat do kanadského bodování. Židlický, jenž do turnaje naskočil až během druhého kola proti Norsku, se během celkových 94 střídání napříč šesti zápasy dostal k pěti střelám a do statistik si skutečně připsal šest bodů – ovšem těch záporných do tabulky pravdy.

Byly to ale jeho důraz, bojovnost a nepříjemná hra do těla, které do české bronzové mozaiky perfektně zapadly. Je třeba ocenit i to, že křídelník čtvrté formace celým turnajem prošel bez jediného trestu. Židlický své přednosti zkrátka umí prodat.

Na loňském draftu si kladenského odchovance žádné družstvo nevytáhlo, Židlický tak nadále pokračuje v OHL, kde v dresech Kitcheneru a Mississaugy působí už třetí sezonou.

Ne, žádnou velkou bodovou nálož od něj očekávat nelze. Přesto se průbojný křídelník klidně jednou může dočkat splnění snu a zahrát si v nejslavnější lize světa – té, ve které jeho otec a současný reprezentační asistent Marek nastoupil k 836 zápasům s bilancí 89+328.

Jeden olympijský bronz a zlatou a bronzovou medaili z dospělého mistrovství světa už Židličtí zásluhou slavného obránce v rodinné sbírce mají. K čerstvému juniorskému bronzu se za rok klidně může přidat i další cenný kov – jestliže do výběru pro Göteborg 2024 se Adam vešel na poslední chvíli, v nominaci pro Ottawu 2025 by mohl patřit k jistotám. Budeme se těšit.